21. první století. Doba nejrozsáhlejšího technického pokroku. Vznikly např.: mobilní telefony, notebooky, bezdrátová sluchátka a mnoho dalších. V dnešním článku bych se rád pozastavil nad mobilními telefony a zamyslel se, zda jsou špatné, či dobré pro společnost.

Věc, která se nám vejde do kapsy, najdeme v ní cokoliv, co potřebujeme, spojíme se s kýmkoli na světě v rozmezí pár sekund. Pro lidi před 20 lety to bylo sci-fi, dnes je to realita. Ale je pro člověka vážně tolik potřebná? Dřív přeci lidé mobilní telefony neměly a dokázaly žít spokojené životy. Problém je v tom, že dnešní společnost je příliš pohodlná. Raději napíše do Googlu co hledá, než aby si přečetla knihu o daném tématu. Lidé jsou také netrpěliví. Zavolat, je jednodušší a v rámci sekund, naopak dopis trvá napsat desítky minut a doručit ho klidně i týdny. A co sociální sítě? Jak lidé věděli, co dělá osoba, kterou nemají rádi ve volném čase? Jak věděli, kdy je kdo na dovolené? Buď se to k nim doneslo slovním předáním informace, nebo to nevěděli. Vadilo jim to? Nevěděli jaké to je, nemůžeme tudíž na tuto otázku adekvátně odpovědět. Ale víme, že spousta starších lidí říká, že bez telefonů bylo lépe, že si lidé více užívali toho, co měli a toho, co viděli ve světě kolem sebe. Nepřijde vám to zvláštní, že lidé, kteří tuto možnost neměli, ji nechtějí ani vyzkoušet? Nemyslíte si, že pohled na tváře zahleděné do mobilu, nebudí pocit úzkosti? Mobilní telefony jsou jednoznačně žrout času. Zabíjí i přirozené vědění a základní znalosti. Byl jsem svědkem toho, že lidé museli hledat na internetu, jak se mění kolo u auta! Dříve znalost předaná z otce na syna, nebo naučena životem. Dnes je to záležitost týkající se mobilu. Mobil. Mobil. Mobil. Člověk nemusí dávat chvíli pozor a už bere do ruky mobil. Něco neví, mobil. Nepřijde vám toto jako degenerace? Nepřipomíná vám to závislostní chování?

Jsou i studie dokazující, že pohled do rozsvícené obrazovky doopravdy škodí zdraví. Poškozuje totiž nervová spojení v mozku. A co děti? Zamysleli jste se nad dětmi? Jak je připravíte do života, když se nechce nic naučit a odvětí vám: „Neboj, až to budu potřebovat, najdu si to na netu, nežijeme v pravěku.“ Nevím jak vás, ale mě by tato odpověď klidným nenechala. Co knihy? Čtete ještě vůbec, nebo se raději podíváte na sociální sítě? Říká se, že telefony a sociální sítě na nich, sbližují lidi. Není to spíše naopak? Není to tak, že trávením času na mobilu a hledáním nových přátel od sebe odháníte ty staré? Ty reálné?

Lidé si nepřiznávají, co se děje, jaké mají nedostatky, tudíž ani to, zda je mobil škodlivý pro společnost i jednotlivce. Tento článek vás měl pobídnout k tomu se nad tím zamyslet. Byl to čistě můj názor, za kterým si stojím. Jaký je tedy můj konečný verdikt? Škodí, či ne? Jestli jste dočetli až sem, odpověď jistě už víte.

Možná byste rádi vyzkoušeli něco nového. Třeba byste svůj život chtěli okořenit něčím netradičním, co má ve skutečnosti velice hluboké kořeny. Třeba byste se chtěli naučit tančit, protože hudba vám vždy rozproudí krev v žilách. Anebo už tančit umíte, a to poměrně slušně, alespoň pokud jde o klasiku českých tanečních, ale chtěli byste se naučit něčemu novému. Jestliže jste temperamentní, v žilách vám vře krev a máte rádi výrazný styl, vyzkoušejte něco španělského, co je temperamentní jako celá španělská kultura, co je pestré jako sukně španělských dívek a ohnivé jako oči španělských mužů.

Pokud něco takového hledáte, pak vám jistě učaruje flamenco. V něm se najde snad každá vášnivá žena, která chce být sama sebou a chce si občas zatančit opravdu výrazný, ženský tanec.
Nicméně i pokud hledáte něco jiného a preferujete jiný, méně výrazný styl, tak se v tanci jistě najdete. V tom je kouzlo pohybu podtrženého a inspirovaného hudbou, v tom je pravá síla tance – každý, kdo chce, si v něm může najít takový výraz, jaký právě jemu nejlépe vyhovuje. A to, ať už se pohybujete v páru anebo sólo.

Ovšem pokud si chcete tanec užít se vším všudy a chcete si jej plně vychutnat, tak se jej v první řadě musíte naučit dobře tančit. A k tomu potřebujete šikovného, trpělivého lektora, který se v daném tanci opravdu vyzná a ovládá ho na jedničku s hvězdičkou, ale nejen to, tento člověk musí dokázat své umění předávat druhým, musí mít skvělé pedagogické schopnosti. Přiznejme si to totiž na rovinu, ne každý z nás je taneční génius. Ale o to zde přeci nejde. Aby byl člověk spokojený, nemusí tančit dokonale – ne každý potřebuje vystupovat před ostatními, mnoho lidí si chce jen tak zatančit doma sobě pro radost. A právě ta radost z pohybu je základ, na kterém je nutné stavět. Takže abyste si kurz tance dokonale užili, musíte si také vybrat to pravé zařízení, kde vás to naučí trpěliví a usměvaví lektoři.