Na rozdíl od některých jiných zemí je u nás veřejná hromadná doprava na poměrně dobré úrovni, zvláště pak ta autobusová. Je tedy s podivem, že i přesto dávají lidé přednost té osobní, zvláště když si uvědomíme, že autobusy jsou z dlouhodobého hlediska levnější.
Vzhledem k dnešní ekonomické situaci by se dalo čekat, že lidé budou méně využívat vlastní automobily, a budou spíše tíhnout k hromadné dopravě, aby ušetřili co nejvíc peněz. To se však neděje – žádný viditelný odklon od osobních aut se nekoná. A je pravdou, že k tomu existují poměrně dobré důvody.
Jedním z nich je pohodlí. V osobním autě je přeci jen víc místa, navíc se tam nemusíme mačkat s ostatními. Také nevadí, pokud máme sebou větší zavazadla – můžeme si je klidně dát do kufru. Také muziku si můžeme pustit, jakou chceme, a nemusíme dávat pozor, abychom příliš nerušili ostatní cestující. Ve vlastním autě můžeme i jíst, pít či kouřit, což je v autobusech přísně zakázáno.
Výhodou také je, že se nemusíme spoléhat na jízdní řád či se obávat, zda nebude mít zrovna náš spoj zpoždění. Pokud bychom navíc museli přesedat, bylo by to ještě náročnější, neboť bychom nyní záviseli na tom, že oba dva dopravci dojedou včas. A všichni víme, že na to se příliš spoléhat nedá.
Pokud máme osobní automobil, nemusíme ani řešit cestu od zastávky na dané místo. Můžeme zaparkovat poměrně blízko svému cíli, čímž ušetříme další čas. To se hodí, zvláště pokud pospícháme, případně sebou máme objemné zavazadlo.
V neposlední řadě taky můžeme vyrazit, kdy potřebujeme. Nejsme tedy závislí na jízdním řádu a na tom, jak často zajíždí zrovna k nám. To oceníme zejména ve chvíli, kdy bydlíme na malé vesničce, kam autobusy jezdí jen minimálně.
Co by se s tím dalo udělat? Nejlepším řešením by bylo posílit linky hromadné dopravy, ovšem k tomu není příliš vůle. Zdá se tedy, že v současné době se nic nezmění.
